Únor 2012

Hrůzný čin

16. února 2012 v 20:56 | Surynka

Další věc, kterou sem vpisuji je jiného stylu, ale vypráví příběh. Jak láska ke zvířeti dokáže změnit v jednom momentě člověka a otočit někoho o 180°, ale je to hlavně o tom, co hlavní postava prožívá a proč se dopustila toho, co v tomto příběhu popisuji. Sepsala jsem to na květnovém celo-třídním pobytu v horách. Zrovna venku pršelo a já mám ráda zatažené počasí, déšť a v zimě jsem nejvíc happy, když sněží, mrzne a je tak všeobecně ZIMNÍ počasí. To je taky důvod, proč jsem nadšená z tohohle únorového ZIMNÍHO počasí! :-)


_______________________________________________

Tahle "básnička" ještě není dopsaná, ale je usekla v logickém momentě. Jde spíš o to, že to má být jakési pokračování, ke kterému se snad po necelém roce vrátím-aspoň doufám, a i kdyby ne, nedokončené vám to nepřijde ;)

Samota a přátelství

16. února 2012 v 20:43 | Surynka
První věc, kterou sem vkládám, jsem vytvořila ve škole o dějepisu. Je to zamyšlení nad samotou a nad tím, jak je přátelství pro člověka důležité. Psala jsem to v době, kdy jsem přátel měla pomálu. Holky ze třídy se na mě vykašlaly a ta nenávist vůči mě (dodnes nechápu, co jsem jim udělala) trvala asi 7 měsíců a po květnovém celo-třídním pobytu v horách se to konečně zlepšilo a dneska spolu chodíme do divadla, nebo bruslit. Ale jedno řeknu určitě. Hodně me to naučilo a i když mě to mrzelo, naučila jsme se být ostražitá a seznámila se i s faleší, kdy mě holky využívaly jako nějakou spojku mezi nimi a další holkou a navzájem na sebe házely špínu typu: Ta o tobě řekla tohle a tohle. Dodnes mi to nikdo nevysvětlil a já už se radši ani po pravdě nesháním. Jsem ráda, že teď je všechno OK :-) a vážím si toho. Tuhle básničku jsem psala v tomhle období, kdy jsem byla kamarádce-bývalé spolužačce a další kamarádce, která byla v Anglii a tím pádem byla jediná "neovlivněná" vděčná, že se se mnou baví a té v Praze, že se mnou obrážela různé akce, kina atd. :-)



PURPUROV

8. února 2012 v 20:41 | Surynka
Taková moje rychlo-povídka. Psala jsem ji jako dárek k Vánocům 2010 pro přátele, společně s krimi povídkou :-)
Takže rychlo povídka, sladká jako med a s vánoční ujetou tématikou :-) Dávám to sem pozdě? No a co! :D
Moje občanské křestní jméno znamená v latinském překladu: Dítě Vánoc, tak to snad pochopíte ;-)

Vítejte a???

2. února 2012 v 20:24 | Surynka
Vítejte!
Tohle je moje povídkové doupě, kde budu zveřejňovat ty povídky, které by mi většina mých přátel radši zakázala.
Tenhle blog jsem založila i proto, že nemám kde zveřejňovat svoje fan fiction. A jak to začalo?
Po delší době jsem zabrousila na blog, který se věnoval Harry Potter fan fiction (zkráceně HPFF). Kdysi jsem podobné povídky četla, časem mě to omrzelo.Jak to tak ale bývá, člověk se rád vrací k tomu, co kdysi dělával no a dostala jsem se na blog http://hp-povidky-pro-kazdeho.blog.cz. Tam jse si přečetla hromadu úžasných povídek od nejrůznějších geniálních FF spisovatelů. Sama jsem pisatelský maniak, píšu knihy, scénáře, básničky...všechno, co jde a většinou to zveřej%nuju na svém dramaťáku. Ale to, co jsem tehdy nepsala bylo fan fiction a jdnou mě jen tak něco napadlo. To něco byl útržek z možné HPFF a co jsem tedy udělala? Na ten příslušný blog se zapsala a než mi přišel přijímací mail a heslo, napsala jsem už hromadu kapitolovek. Rozhodla jsem se to psát ve wordu, kde by mi to opravovalo všechny možné chyby opravilo a jak se později ukázalo, byla to dobrá volba. Všechno to vypadalo úžasně, zveřejňovala jsem svoje HPFF a objevily se mi i komentáře s pochvalou originality mé kapitolovky.
Jedno dopoledne jsem opět zadala adresu webu a ukázalo se mi, že blog byl zrušen. Řekla jsme si, že to je nějaká chyba a chtěla se přihlásit na blog, že bych rovnou publikovala další kapuč a co se nedozvím? Blog byl zrušen. Takže jsem se poptala těch, o kterých jsem předpokládala, že jsou provozovateli no a co jsem se dozvěděla? Že nějaký pako, si vyžádalo heslo jenom proto, aby to všechno mohlo smazat! Byla jsem pěkně naštvaná a rozhodně jsem enbyla jediná. Spisovatelů tam byla hromada a každý tam toho měl publikováno ještě větší hromadu. A někteří si bohužel povídky nezálohovali nebo tak něco a prostě o svá dílka přišli. Když byl blog "reinkarnován" rozhodovalo se o tom, kdo dostane heslo. Prý jen lidi, kteří tam byli delší dobu a já byla zrovna nováček. Takže jsem byla zklamaná, že to bude trvat pekelně dlouho, než se něco dostane k publikaci. Ale provozovatelky si zřejmě řekly, že jsem dost důveryhodná osoba (za čež jim fááákt moc děkuji) a heslo jsem taky získala. Ti, co se hlásí, zatím posílájí své povídky na blogový mail a odtamtud to někdo vždycky publikuje, a až se ukážou taky věrohodní, tak to heslo taky obdrží. Každopádně já toho chci psát hodně a nechci to psát někam, kde by mě za to kamarádi zdrbali, že jsem malá holka, co píše povídky s tématikou HP. No jo, ze svých přátel jsem jediná :D