1. kapitola

6. dubna 2012 v 14:41 | Surynka |  Ničitel
Tak vám sem vkládám první kapitolu.Původně jsem ji chtěla přednastavit na středu 11., ale protože tu teď pár dní nebudu a nemohla bych tím pádem nic přidávat, vložím sem aspoň tohle. Je to něco úplně jinýho, než jsem dosud psala, takže se omlouvám za ten způsob, kdy možná místy nejasně něco popisuju, chvilku bude trvat, než naskočím do tohoto stylu, no...
Ale užijte si to ;)






Transport přistál na holé, skalkové pláni. Venku bylo šero a foukal silný vítr. Za ta letá, co do ovzduší unikaly různé látky, se v troposféře, nejnižší vrstvě atmosféry, držely jedovaté plyny, které téměř zastínily sluneční svit, takže v noci na Zemi panovala černočerná tma a přes den se tam drželo šero.
"Firstone, jaké jsou podmínky?" zeptala se Kate pilota. Sama sice uměla pilotovat transporty tohoto typu, ale v podobných akcích bylo potřeba mít nezávislého pilota.
"Hurikán druhé kategorie, rychlost větru 168 km/h," oznamoval Firstone.
"Dobře," kývla Kate a opustila kokpit. "Tak bando! Oblečte se do přísavných obleků, venku nám řádí hurikán druhý kategorie! Rychle, mákněte si! Nemáme tady na to celý den!" zavelela Kate a sama si ze své přihrádky vzala přísavný oblek a začala si ho natahovat přes svou uniformu. Přísavný oblek měl více než příznačné jméno. Díky němu se všichni mohli udržet bez nebezpečí venku i v hurikánu třetí kategorie, který obvykle narušuje například konstrukce domů. Ve vyšších kategoriích to bylo na vlastní nebezpečí, ale ještě nikdo to nezkoušel, zatím se s podobnými hurikány nikdo nemusel potýkat.
"Zatím nevíme, co se tam děje, takže si vemte akorát zbraně IX3 a F54, jasný? Zbytek nechte tady. Půjdeme po provaze, jestli se někdo odpojí, nakopu ho do toho jeho troufalýho zadku a rovnou opouští jednotku, je to dost jasný?!" křičela Kate, kterou by bez řevu nikdo neslyšel. Na sobě měla uniformu, těžké boty, přes to přísavný oblek, helmu, čelovku, výstroj a zbraně.
Na zádi se vysunula plošina a všichni mohli vystoupit. Jako první šla Kate, byla velící skupiny a zároveň služebně nejstarší. Připnula si k opasku provaz s mnoha přezkami a podala ji dalšímu za sebou. Všichni se takhle připnuli do řady a postupovali dál. Došla ke skále, ve které byly zabudované titanové dveře, a vložila kartu pro vstup. "PŘÍSTUP ZAMÍTNUT" Zkusila to znovu, ale pořád to nefungovalo. Vytáhla PDA v nejnovějším provedení a pokusila se spojit s někým, kdo by jim mohl otevřít, ale nepovedlo se.
"Co takhle vyslat zprávu robotickému řízení?" ozvalo se jí v uchu. Thomas aktivoval vysílačku.
"Pokud mi to odmítlo přístup s kartou, tak pochybuju, že by to fungovalo přes robot-řízení," odpověděla Kate, ale pro jistotu to zkusila. Nic se nestalo, slyšela akorát praskání a skřípění.
"Dobře, takže přikročíme k plánu B. Winstone, laiser!" Winston se odpojil od provazu a přistoupil s ohromnou zbraní, kterou přiložil do rýhy mezi křídly dveří. Za chvíli z toho místa začaly lítat jiskry a červené světlo, zvýrazněné i narudlou barvou tavícího se titanu, osvětlovalo okolí několika metrů.
"Hotovo! Průchod volný!" zahlásil Winston. Kate odjistila zbraň a vešla do chodby.
Všude se válely doklady, stropní osvětlení buď odpadlo, nebo viselo na několika drátech. Po zdech i po zemi se nacházel nechutný sliz.
"Áá," ozval se nelidský řev všem v uších. Morisettová nechala aktivovanou vysílačku a právě zapnula své hlasivky na plný výkon. "Něco nechutnýho mi káplo přímo na helmu!" řvala dál nepříčetně.
"Morisettová! Okamžitě zavřete hubu, nebo ten odporný sliz na helmě bude to poslední, co v životě uvidíte!" křikla Kate a dál se tím nezaobírala, protože Morisettová okamžitě deaktivovala vysílačku. Teď už si nadávala a mrmlala jenom pro sebe. Část, kterou procházeli, byla něco jako centrální obydlí, byly tam laboratoře, řídící centrum, zasedací místnost a společenská místnost, kde se setkávali obyvatelé tohoto tábora.
Kate procházela dlouho, zdevastovanou chodbou a v ruce třímala odjištěnou zbraň. Čím dál šla, tím víc tušila, že se jí ta F54, kterou drží připravenou k výstřelu, bude hodit. Šla dál a za ní postupovali ostatní. Mávla na Coloumbieho, aby ji předběhl a mohli tak zkontrolovat blížící se křižovatku chodeb.
"Vzduch čistý!" zahlásil Coloumbie, když využil infra filtr na sklu helmy a viděl, že nejbližších padesát metrů zůstává bez živého organismu.
"Nápodobně!" ozvala se Kate, která udělala to samé a pak ukázala všem vojákům, aby se rozestoupili kolem ní. "Takže lidi, musíme to tu zkontrolovat celý. Rozdělte se do dvojic. Coloumbie, vezměte do dvojice Morisettovou a přidejte se k nějaké dvojici desátníků. Ani slovo! Chci, aby byla pořádně pod kontrolou! Thomas Franklin! Kde je, sakra?!" Kate byla v tuhle chvíli naprosto dokonalý velící důstojník.
"Tady!" Thomas se k ní prodral davem. "Prohlížel jsem ten sliz."
"A?"
"Je to hodně zvláštní hmota, bude to chtít vzít vzorek pro laboratoř," vysvětlil Thomas.
"Fajn, teď mě dobře poslouchejte! Nejste tady na střelnici. Žádný frajeřinky, je vám to jasný?!"
"Ano!" odpověděli jí všichni sborově.
"Fajn! Thomasi, jdete se mnou! Vy ostatní, rozchod!" křikla a pak se vydala po kovovém, mřížovém schodišti do suterénu a Thomas vystartoval hned za ní.
V suterénu to vypadalo ještě hůř. Ocelové, posuvné dveře do jakési malé pracovny byly vymlácené dovnitř, stoly a židle rozházené a zlomené a papíry se válely všude, jen ne tam, kde by se to od nich čekalo. Zářivky visely od stropu na tenkých, natržených drátech. Všechno bylo pokryté nechutným slizem.
"Kate, tady!" zaslechla jmenovaná Thomasův hlas někde za sebou. Otočila se a došla k němu. Právě se skláněl za hromadou polámaného mřížového stropu, který chránil stropní elektrické kabely, a jeho výraz naznačoval znechucení a údiv. Když uviděla to, na co se Thomas díval, její tvář nabyla stejného výrazu. Pod polámanými stropními mřížemi leželo mužské tělo. Obličej měl zkroucený v děsivý výraz, měl zlomený nos chyběly mu zorničky, takže viděli jen bělmo. Muž byl pokrytý tlustou vrstvou slizu a ruce měl zvláštně vyvrácené.
"Proboha! Co se to tady stalo?" Kate byla zvyklá na hodně věcí, ale tohle bylo určitě to nejnechutnější, co kdy viděla. Zvedal se jí z toho žaludek. No tak, seber se! Pokud je to tu v takovémto stavu, určitě tohle není jediná oběť. Jsi přece velící důstojník! Nemůžeš se složit z pohledu na jednu mrtvolu! Dělej! Křičela na sebe v duchu a doufala, že to zabere.
"Myslím, že minimálně tohle je jasný důkaz, že ta holka z videa říkala pravdu," poznamenal Thomas.
"Teď by tě měla slyšet Morisettová," prohlásila Kate a mávla rukou, aby šel Thomas za ní. V dalších místnostech a chodbách to vypadalo obdobně, dokud nedošli do tmavé místnosti, kde se na zemi povalovalo asi pět těl, mužů i žen. Všichni byli pokrytí slizem a z očí se jim už dávno vytratily zorničky.
"Co to má tamhle ten v puse?" zeptal se Thomas a zamířil k tělům. Kate se přitiskla ke stěně, sunula se jeho směrem a mířila zbraní střídavě vlevo a střídavě vpravo. Thomas měl nabitou zbraň, a když došel k jednomu tělu, nejdřív na něj chvilku mířil a až pak si k němu přiklekával, zbraň stále neodložil. "Kate? Tohle musíš vidět," ozval se do děsivého ticha Thomas. Všude bylo šero a nebýt rozsvícených čelovek, opravdu by se v okolí nevyznali. Kate se opatrně přisunula za Thomase a klekla si k tělu. Když pořádně posvítila baterkou do obličeje mrtvého, mírně sebou cukla.
"Co to je? To jsou…"
"…vypadá to na vajíčka," přikývnul Thomas. I jemu se to nějak nezdálo, ale opravdu to byla vajíčka.
"A je to pokrytý slizem, jako i všechno ostatní," poznamenala Kate a začala šmátrat v kapse u kalhot, kde měla mít malý balíček pro odebírání vzorků.
"Ale tenhle se zdá být tužší," namítl Thomas, rozhodně se mu sliz na vajíčcích nezdál stejný s tím ostatním hnusem okolo.
"Dobře, odeberu vzorek," oznámila Kate a konečně vylovila magnetickou kapsičku, ve které měla deset malých ampulek, pinzetu a malý nožík. Odklopila víčko z jedné ampulky a vytáhla pinzetu. Sliz, kterým byla vajíčka pokrytá, byl opravdu tuhý a Kate do něj musela pinzetu pořádně zarýt, ale jakmile se to povedlo, nemohla ten kousek odtrhnout od zbytku. Thomas vzal nožík a pořádně sekl, čímž se napjatý sliz s mrsknutím přemístil do ampulky. Kdyby tam nebyly ty okolnosti, bylo by to celkem vtipné, ale i když se ani jeden neotočili, měli zvláštní pocit.
Zatímco tam ti dva klečeli, něco zezadu je sledovalo. Dech byl krátký a přerývaný, kdyby tak měl dýchat člověk, už by překysličením mozku omdlel. Tohle nebyla lidská bytost. Pomalé čvachtavé kroky napovídaly, že se k nim blíží něco velkého, děsivého …
"Kate!!!" zařval najednou Thomas a začal po té obludě střílet. Byla vysoká, celá černá, lesklá od slizu, ale jinak nepopsatelná. Nahrbila se, jako šelma před kořistí, a vypadalo to, že po nich chce skočit. Kate počítala a věděla, že se Thomas dobírá konce zásobníku F54 a rychle sáhla po IX3, která byla o hodně větší, silnější a měla i pořádný zásobník. "Všem jednotkám! V sektoru F2 máme problém! Potřebujeme pomoc!" křičel Thomas do mikrofonu, zatímco oba stříleli do příšery, které to nijak nevadilo, a snažili se dostat do chodby, ze které vedlo schodiště.
"Ne! Všichni ven! My se tu o to postaráme! Všichni ven! Ústup!" zařvala Kate do mikrofonu a všechny určitě musela zabolet hlava, protože měli handsfree zaražené v uchu. Bylo to asi srovnatelné s řevem Morisettové.
"Slyšíme, přijímáme, ústup!" ozvalo se jí v uchu a pak už nic. Dál stříleli do obludy a konečně se dostali do chodby. Tomu něčemu to evidentně nevadilo, ani když mělo v sobě už několik plných zásobníků. Zrovna ve chvíli, kdy se oba postavili na schodiště a chystali se jej vyběhnout, vystřílely zásobníky.
"Do pr*! Přecházíme k plánu B," ušklíbla se Kate a z kapsy u opasku vytáhla malý granát. Odjistila ho a držela připravený k hodu. "Až napočítám do tří, jasný?" pootočila hlavu k Thomasovi. To něco zrychlovalo a blížilo se k nim. Thomas už stál v přízemí a z loajality čekal na Kate, až vyleze ze suterénu. Když vylezla, stála nad schodištěm a čekala, až se tam objeví ta příšera. Kate měla hrozný strach, ale byla přece velící důstojník! Nesměla ukazovat slabší stránku.
"Raz, dva… TŘI!!!" Kate hodila do suterénu granát a oba se dali na útěk. Panel oddělující patra od sebe se začal tříštit, strhával s sebou mříže, schody, zářivky, prostě všechno. Začínalo tam být ohromné vedro a Kate s Thomasem doslova utíkali před plameny. "Firstone, tady Scottová! Uhněte s transportérem od vrat! Máme tu trochu hořlavý problém!" křikla Kate do mikrofonu a dál utíkali. Už viděli díru, která zela po násilně otevřených titanových dveřích. Ale v zádech měli oheň. Ten sliz byl vysoce hořlavý, vedl oheň dál, jako by byl benzín. Bylo tam teplo, smrad z čmoudu a Kate přestávala vidět. Kouř se šířil dál a centrála byla už poškozená tolik, že by nikdo nemohl doufat, že by fungovalo 'stropní hašení'-jak tomu Kate říkávala. Tohle je konec, to snad nepřežijeme… a kde je Thomas? V kouři toho sice moc neviděla, ale byla si jistá, že se Thomas ještě před chvíli držel v její blízkosti.

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Shannen Shannen | 6. dubna 2012 v 15:03 | Reagovat

fakt dobrý! moc se mi to líbilo je to takový....jiný,než to co tu od tebe obvykle čtu :D já chci další! :-D

2 Surynka Surynka | Web | 6. dubna 2012 v 15:07 | Reagovat

[1]: Jsem ráda, že se ti to líbí :-) Ano, je to něco úplně jiného, než obvykle píšu, proto si dávám pozor a prosím ostatní o trochu schovívavosti, než se sci-fi naučím psát. I když je pár spisovatelů, kteří sci-fi píší jako knihy, pořád si myslím, že tenhle žánr je jako stvořený pro film a u knížek si na to musí člověk dávat pozor :-D

3 Moni Moni | Web | 7. dubna 2012 v 8:17 | Reagovat

Surynko! To je bomba! Ani nevíš jak jsem napnutá! Zajímá mě, kam se poděl Thomas, samozřejmě. Ale něco ti řeknu, to s tím slizem, mi připomnělo docela děsivej film, který jsem viděla už tak před dvěma roky. A až na to, že ten sliz předávali lidé. V hlavní roli myslím byla Nicol Ciddman. Byl to dobrý film.
A tahle povídka je vážně skvělá. Žádnou chybu nebo tak něco, jsem tam nezaregistrovala a... a... Prostě se mi to moc líbí a těším se na další kapitolu ;-)  :D  :D  :D

4 Sola F. Sola F. | Web | 8. dubna 2012 v 14:41 | Reagovat

Úplně bomba!! Kam zmizel Thomas? Určitá podezření mám, ale nechávám si pro sebe. S tím slizem-> super nápad. Kate mi charakterem trošku připomíná Sue, ale vůbec mi to nevadí, je to spíš něco, čeho jsem si všimla a moc to nerozebírám. Morisettová nezklamala a asi bycj si nepřála slyšet její ječák.. Těším se na další díl.

5 Illian Illian | Web | 8. dubna 2012 v 18:52 | Reagovat

Páni, já se snad znovu mrknu na Vetřelce :-) Ale líbí se mi to! Vlastně jsem chtěla říct, že to: Hezky odsýpá. Ale nevím jestli se to hodí :) No snad jo. A očividně už po první kapitole získávám oblíbence a "kupodivu" je to Thomas, ale byla by neuvěřitelná sranda, kdyby to Morisettová přežila :-D Těším se na pokračování a ještě něco! Líbí se mi jak Kate opakuje: "Jasný?" Jakoby ji to charakterizovalo. Takový povahový rys :D

6 Surynka Surynka | Web | 9. dubna 2012 v 19:13 | Reagovat

[3]: Páni, koukám, že to zaujalo :D Zřejmě (určitě) jsem neviděla film, který tu popisuješ, ten sliz jsem vymyslela jen tak :-) Ale jsem ráda, že se ti to líbí a samozřejmě mě potěšil tvůj komentář :D

[4]: Koukám, že jsi další člověk, kterého to zaujalo a který se zajímá, kam se poděl Thomas :-D Je možné, že je Kate trošku podobná Sue, protože obě mají v podstatě stejný charakterový základ popisovaný mnou :D Ale Kate je přece jenom víc bojovná a s rozvahou to nepřehání :D Susan se sice občas stalo, že jí to trochu "ujelo", ale to bylo omylem, zatímco Kate to ujíždí pořád a lidi si na to prostě zvykli :D

[5]: Tak jsem ráda, že tu vidím i komentář od další tak úžasné blogové spisovatelky/povídkářky :-D Vetřelec je hodně dobře zpracovaný film, ale líbí se mi jen první dva díly, ten třetí se ještě dá, ale to další? Ani náhodou! A filmem Vetřelec vs. Predátor to zkazili=můj názor. Je pravda, že je tahle povídka trochu rychlejší, protože se bojím, že by to dopadlo tak, jako u HPFF Pravá Identita, kde se z avizovaných 25 kapitol stalo v plánu 30 a z těch plánovaných 30 to bylo 36 +epilog, prolog, mezihry atd. Mám určitý strach, aby to tak nedopadlo i tady, ale já to hlavně potřebuju dotlačit do hlavního děje, tohle je trochu takové: uvádějící do děje :D Morisettová to zatím přežije, ale nemám v plánu ji nechat přežít úplně :-D Sice se říká: víc štěstí, než rozumu-což by tady platilo dvojnásob, ale až taková náhoda se stát nemůže=podle mě :-D Jo a Kate je hodně vůdčí, prostě velitel :D

7 Mai Mai | Web | 11. dubna 2012 v 19:05 | Reagovat

mazeec! všichni jsou mi sypatičtí, i dokonce ta Morisettová - oblíbila jsem si postavy, ze kterých může mít člověk legraci

8 Surynka Surynka | Web | 11. dubna 2012 v 19:25 | Reagovat

[7]: :-D OK, ale takhle to dopadne brzo tak, že si budeš dělat legraci i ze samotného, oslizlého  ničitele :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama