2. kapitola

11. dubna 2012 v 6:25 | Surynka |  Ničitel
Tak přináším další kapitolu. Musím vám všem, kteří jste komentovali tu předešlou, moc poděkovat. Nečekala jsem takový ohlas, říkala jsem si, že mi jimožná okomentuje třeba tak Shannen a ještě někdo a konec a najednou další tři dlouhé a hezké kometáře :) Moc děkuju :)
Tuhle povídku nehodlám nijak zvlášť rozvádět, protože podobné věci prostě líp vypadají ve filmu, než ve psané formě (ještě k tomu v takové psané formě, kterou vytvářím já)...
Kapitola má 3 strany a něco, ale vypadá to menší, protože mezi tím nejsou ty palcové mezery, jako u jiných povídek. Jde o to, že takhle to vypadá ve wordu víc knižně, i když na blogu se to tváří podivně :D Ale dost povídání, pokud máte zájem, čtěte ;)







Kate vyběhla ze dveří těsně před tím, než se oheň dobral konce chodby a vybuchl, jako sopka položená na bok. Doslova skočila za nejbližší skálu a doufala, že výbuch nebude tak velký, aby ji zasáhl. Když se ta ohnivá bouře přehnala a 'vyšuměla', Kate se mohla konečně postavit a rozhlédnout se. Hurikán se snížil k nižšímu stupni kategorie jedna, takže se jí balanc držel mnohem líp, a nemusela se bát, že by ji hurikán nějak vážněji zasáhl, vzhledem k tomu, že přísavný oblek byl ožehlý.
"Kate?" ozvalo se za ní zdrchaně. Prudce se otočila a všimla si ruky pod vyvrácenými titanovými dveřmi a ještě nějakým kovovým objektem. Přiběhla k té kovové hromadě a začala ji odhazovat dál od sebe. Bylo to těžké, ale ne neproveditelné. Po chvíli se jí naskytl pohled na mužský obličej, zčernalý kouřem a na hlavu s mírně ožehnutými konečky vlasů.
"Thomasi? Já jsem myslela, že…"
"Takovou radost bych ti neudělal," snažil se zasmát Thomas, ale vzešel z toho pouze jakýsi nepříjemný skřek. "Pomůžeš mi vstát?"
"Jasně," vzpamatovala se Kate s překvapení a pomáhala dispečerovi postavit se. "Jak ses dostal až sem? Vždyť… vevnitř jsem tě neviděla…"
"Raději to necháme tak, jak to je a nebudu ti to vysvětlovat. Je to složité," zatřásl Thomas hlavou a oba se vydali k přepravníku, z nějž vystupoval jeden z desátníků, aby se šel podívat, co se stalo.
"Menší… ohnivý problém," vysvětlila ukašlaná Kate, když vcházela dovnitř.
"Může mi někdo vysvětlit, co se tam, sakra, stalo?!" ozval se Hepburn, jeden člověk z ředitelství, přes videohovor. Obrovská obrazovka, umístěná nad vchodem do kokpitu, měla výbornou kvalitu a Hepburn na ní vypadal ještě děsivěji, než ve skutečnosti.
"Byly tam nějaké… tak trochu netušíme, co to mohlo být. Útočilo to na nás, stříleli jsme IX3 i F54, ale ani jedno z toho je nezranilo. Nakonec jsem musela přejít k radikálnějšímu řešení a použila granát. Chodby byly plné jakéhosi hořlavého slizu, takže výbuch se nesl dál, málem jsme neunikli. Nevíme, co to bylo, ale… zabilo to ty lidi," vysvětlila Kate. Stála přímo naproti obrazovce, zatímco ostatní seděli po stranách a Thomas se marně snažil vyprostit se ze seškvařeného přísavného obleku.
"Budeme to řešit až na Orionu!" odsekl vztekle Hepburn a obrazovka zčernala.
"Co to do nej vjelo?" zeptal se překvapeně Winston.
"Je naštvaný," konstatovala překvapivě klidně Kate."Vždycky chtěl dokázat, že vesmír je bezpečný a že Zemi nic nehrozí, ale tohle se mu trochu vymyká z rukou, protože na nás zaútočilo něco, co rozhodně není lidské a ani IX3 a F54 na to nezabírají."
"A co teď? Nemůžeme je nechat ve štychu," namítl Thomas, když viděl, jak se vzdalují od Země.
"Teď musíme, ale vrátíme se," ujistila jeho i ostatní Kate.
***
Na lodi Orion vládl zmatek. Za zavřenými dveřmi zasedací místnosti se právě Kate dohadovala s ředitelstvím o svém postupu, o svých zjištěních… Nikdo jí nechtěl věřit ani vteřinu ze situace, kterou jim opakovaně popisovala.
"Velící důstojníku Kate Scottová! Nevíme, jaký problém jste měla s centrálou na Zemi, a tudíž nevíme, proč jste ji zničila. Co víme jistě je, že příběh, který nám zde tak usilovně předhazujete, je falešný! Buď okamžitě řeknete pravdu, nebo budeme muset zasednout a rozhodnout o vašem potrestání za zničení jedné z centrál na Zemi!" zarazil ji Hepburn.
"Ale já říkám pravdu! A dokud mi nebudete věřit, obávám se, že si nebudeme rozumět!" vztekala se Kate. Říkala jim pravdu, tam dole bylo něco nelidského, tak proč jí nevěřili? Ano, bylo bezpochyby těžké uvěřit příběhu u jakési vesmírné příšeře, která zaútočila na Zemi, začala vraždit tamní lidi a kladla jim do pusy vajíčka, ale mohli se aspoň pokusit. Ale neudělali to.
"Pokud si dál trváte na svém, tak je mi líto. Dnes večer proběhne jednání o vaší osobě a jejím pokračování v našich službách. Odchod!" poslední slovo Hepburn zařval a bylo to tak kontrastní s těmi předchozími větami, že sebou Kate překvapeně trhla. Vztekle trhla hlavou na pozdrav a s hlasitým prásknutím dveří odešla. Když došla do řídící věže, čtyři páry očí k ní upřely zvídavý pohled a pátý pár příliš soustředěně sledoval podlahu. Morisettová opět předváděla, že je uražená.
"Tak co?" zeptal se unavený Thomas, který už vypadal trochu k světu a povedlo se mu upravit si vlasy tak, aby nebylo vidět, že se potýkaly s ohněm.
"Chtějí mě vyhodit," odpověděla konverzačním tónem Kate a posadila se k prosklenému stolu. Na dotykové destičce naklikala své přístupové a z prostředka stolu začala vystupovat obrovská holografická deska. Dostala se do počítačové databáze lodi Orion a rovnou klikla na kolonku s názvem LABORATOŘ. Ještě párkrát klikla a objevila se jí zpráva z laboratoře ohledně slizu nalezeného na Zemi.
"Teda, pořádně obsáhlá zpráva… si pospíšili," divila se Kate. Většinou, když se podívala takhle brzo po odevzdání vzorku do laboratoře, se jí ukázal akorát stručný souhrn o třech čtyřech větách, ale tady už měla rovnou tři stránky.
"Vzali to přednostně… ale vysvětli nám to s tím vyhazovem," poprosil Thomas a postavil se těsně za ní, aby mohl zblízka nahlédnout do laboratorní zprávy, která se objevila na holografické obrazovce.
"Není co vysvětlovat. Nevěří mi, co se tam stalo. Chtěli, abych jim řekla pravdu, a když jsem je asi po padesáté ujistila, že říkám pravdu, Hepburn se naštval a řekl, že večer budou projednávat okolnosti mé osoby a působení na lodi. Jednoduše; budou hlasovat, jestli mě mají vyhodit."
"Cože?" vyjekla Klarksonová. Měla Kate ráda, byla to výborná kamarádka a zároveň ji obdivovala a uznávala za to, co dělala. Velela hlavní jednotce na Orionu, to muselo být složité, a přesto byla pořád milá, ale zároveň dokázala být tvrdá. Velícího důstojníka si Klarksonová představovala přesně takhle.
"Já už to nechci opakovat. Prostě mě chtějí vyhodit a já s tím nic nezmůžu!" Kate uložila zprávu pod lištu a zvedla se. "Teď mě omluvte. Jdu k sobě, chci si trochu odpočinout," odešla a její podřízení po sobě překvapeně koukali. Věděli, že je to nestandartní a že je ředitelství nemusí vyslechnout, ale všichni, až na Morisettovou, se zvedli a zašli přímo za Hepburnem.
***
"Kate! Kate!" ozvalo se na dveřích do jejího malého bytu. Na Orionu měla Kate něco jako dům, ale během roku strávila mnohem víc času na lodi, kde dostala i svůj malý, dvoupokojový byt.
"Co se děje?!" otevřela podrážděně dveře Kate. Jednak se smířila s tím, že v nejbližších dnech se vrátí na planetu Orion, jednak musela vylézt ze sprchy a byla akorát narychlo zabalená do ručníku a z mokrých vlasů jí odkapávala voda. Za dveřmi nebyl nikdo jiný, než Thomas. Při pohledu na ni hlasitě hvízdl a prohlásil: "Kdybys dneska neměla co dělat, já mám volno."
"Brzdi, brzdi, co se děje?" zeptala se s úsměvem Kate. Byla sice pořád naštvaná, ale Thomasovy narážky a pohledy ji vždycky rozesmály. Kdysi se ji snažil dostat na rande a pak do postele, ale teď už to všechno dělal a říkal hlavně ze zvyku a taky pro srandu.
"No… všichni, až na Morisettovou, jsme byli za Hepburnem a…" udělal dramatickou pomlku. "… žádný vyhazov ti nehrozí!" zakřičel na ni s úsměvem, že by se nesměl divit, kdyby někdo ze sousedů vylezl.
"Počkej! Fakt? Paráda!" Kate mu skočila kolem krku a vlepila mu pusu na tvář.
"Počkej a polibek by nebyl?" využil hned příležitosti Thomas. Kate skočila zpátky na zem a kriticky se na něj podívala: "Zas takovou radost nemám," zašklebila se. Občas se chovala jako malé dítě a to občas nastalo právě teď. "Hmm… a myslíš, že by mi povolili další výsadkovou akci na Zemi?" zeptala se vzápětí, opět s vážnou tváří.
"To nevím, na to jsme se neptali, hlavní bylo zaručit, že tu můžeš zůstat." Kolem dvojice stojící mezi dveřmi, z nichž žena byla promočená jako slepice a měla na sobě akorát ručník, procházel jakýsi muž a málem spadl ze schodů, protože jeho pohled byl fixovaný hlavně na Kate.
"Myslím, že se půjdu usušit a obleču se… no a pak zkusím vysondovat, kdy by byla možná další akce," naplánovala si Kate a okamžitě zavřela dveře Thomasovi před nosem.
***
"To, že se za vás vaši lidi přimluvili a podpořili váš hloupý výmysl, ještě neznamená, že si můžete nějak vyskakovat a požadovat po mně povolení k výsadku! Ženská pomatená! My si nemůžeme dovolit, že nám zdevastujete další centrálu!" Hepburn ztrácel trpělivost, pokud ji vůbec někdy měl, a opět začal křičet.
"To jsem nebyla já, ale… to je jedno! My všichni, já i moji lidi, chceme zpátky na Zemi. Sami víte, že se tam určitě něco stát muselo, když nám před dvěma týdny došlo to video a stále s nimi nemůžeme navázat spojení… určitě se tam něco děje a ať mi věříte to o těch příšerách, nebo ne, že je potřeba tam zaletět a zjistit, co přesně způsobilo výpadek proudu, víme všichni!" argumentovala dál Kate a povedlo se jí to.
"Dobře, ale máme jednu podmínku. Morisettová se ještě nijak neprojevila, ten malý výlet na Zemi se nepočítá, takže… víte, co to znamená, že? Vezmete ji s sebou!"
"Ale-"
"-Vezmete ji s sebou, jinak se nikam neletí! Na shledanou!" zařval zase Hepburn a Kate s rozloučením odešla. Nejenže se bude starat o velení celé akce, ale ještě bude muset dohlížet na tu slepici Morisettovou!
***
"Dobře, ale chci s sebou i T23 je velká, silná a spolehlivá a při výstřelu má sílu jako miniaturní granát, takže by mohla fungovat i na ty… na to něco."
"Počkat!" ozval se Winston. "A víme vůbec, co to je?"
"Ne, nevíme a budeme to muset zjistit. Ten sliz, který jsme poslali do laboratoře, je naprosto neznámý, ještě jsme se s ním nesetkali. Obsahuje asi tisícinu běžné přítomnosti kyseliny karbolové. V takovém množství nám nic neudělá se toho slizu třeba jen dotknout, ale pokud by ta… hmmm příšera, uměla prskat jenom tu kyselinu karbolovou, tak jsme opravdu v háji, protože ta by nás sežrala zaživa," zmínila Kate důležité varování. Kyselina karbolová, neboli fenol, patří mezi žíraviny a při silné koncentraci, které je schopná akorát tahle mnohem nebezpečnější a ještě víc vědečtější doba, by je mohla zabít. To byl důvod, proč chtěla, aby s sebou vzali i skafandry, i když věděla, že je na sebe ani nevezmou. V takovém prostředí budou potřebovat co největší možnost pohybu a skafandr symbolizuje pravý opak.
"Kdy bude odlet?" zeptal se Thomas.
"Zítra večer. Potřebujeme čas na přípravy a odpočinek. A Morisettová, tohle nebude výlet, ale akce, počítejte s tím a ušetřete nás svých zbytečných výlevů, ano?!" na Morisettovou začínala být Kate alergická, ale musela ji vzít s sebou.
"Ale proč? Vždyť já tam ani nechci!" začala protestovat.
"Já jsem tady velící důstojník! Moje slova platí! A nebojte se, na vaši funkci v této akci mám svůj názor, ale bohužel ředitelství myslí jinak. Pokud nehodláte uposlechnout mé rozkazy, ty od ředitelství prostě musíte!" vyjela na ni a pak se k ní rychle otočila zády, protože riskovala, že by ji zabila. Proč něco takového vůbec existuje? Pomyslela si Kate a vůbec jí nevadilo, že o Morisettové mluvila jako o věci. Kéž by tou věcí byla. To bych ji mohla sebrat, zamknout někde v trezoru a byl by pokoj! Zasnila se Kate, ale ne na moc dlouho. Musela chystat tu výsadkovou akci. Když se večer posadila na postel ve svém bytě, naplno si uvědomila, že to, kam se chystají je nebezpečné, a že nemusí přežít ani ona sama. Ale s tím jsi přece počítala, když jsi vstupovala do služby. Žij, bij a zemři.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Sola F. Sola F. | Web | 11. dubna 2012 v 13:33 | Reagovat

Žij, bij a zemři.
Paráda =) Docela jsem se divila, že ji nevěřili. Ještě, že ji ostatní podpořili, protože já byla jako na větvi, jako co se stane a jak to bude a tak .. Moc hezká kapitola, těším se na další.

2 Surynka Surynka | Web | 11. dubna 2012 v 14:42 | Reagovat

[1]: Děkuju :D Další bude až ve středu :-) Ještě ji musím dopsat :D Ale zveřejňovací čas bude vždy ve středu ;-)

3 Moni Moni | Web | 11. dubna 2012 v 18:42 | Reagovat

Moc povedená kapitola! Další akcička, paráda, moc se těším na další kapitolu! A vypadá to, že tam bude i nějaký románek, že?! No... Vůbec mi vadit nebude, protože to vypadá moc zajímavě! :D

4 Mai Mai | Web | 11. dubna 2012 v 19:14 | Reagovat

i maličká přednáška z chemie? kyselina karbolová? to bych si měla asi pamatovat...

trošku to vypadá na nějaký románek, co? Mezi Kate a Thomasem. a poletí i Morisettová. juchů! vždycky se u ní zasměju. už se těším na tu akci

5 Surynka Surynka | Web | 11. dubna 2012 v 19:28 | Reagovat

[4]: Já jsem o kyselině karbolové ve škole nikdy neslyšela... ona totiž naše učitelka je postarší cvok (ne dáma) a tak nějak tu chemii blbne, ale je jediná, kdo ji vůbec nějak "umí", takže ji nemůžou vyhodit. Tohle jsem si našla přes wikipedii a je pravda, že v tomhle ohledu (nebezpečných látek a reaktantů) mě to občas zajímá :-)

Jestli bude mít Kate s Thomasem nějaký románek? Tak to vůbec netuším a s Morisettovou? No nevim, nevim, jestli si  užijeme srandu :D

6 Illian Illian | Web | 15. dubna 2012 v 12:01 | Reagovat

Líbí se mi, jak dokážeš propojovat některá zajímavá fakta s příběhem. To se mi na knihách a příbězích vždycky líbilo :-)
A líbila se mi i kapitola :-D A moc. Už se těším na další :)

7 Surynka Surynka | Web | 15. dubna 2012 v 12:12 | Reagovat

[6]: Tak děkuju a beru to za uznání :-D Velké uznání :D ještě jednou děkuju a další bude ve středu ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama