5. kapitola

2. května 2012 v 6:21 | Surynka |  Ničitel

+anketa na konci



Tak vám přináším další kapitolu. Milovníci Morisettové a jejich výstupů si zde přijdou na své, na můj vkus se tu objevovala docela často, tak jsem zvědavá, jestli si to její milovníci myslí taky, nebo jestli by ji chtěli v další kapitole ještě víc :) Kapitolu jsem dopsala 19.4. V den, kdy mi bylo blbě a ještě k tomu jsem byla znovu na natáčení, což v kombinaci s nurofenem nebylo nejveselejší. Štěstá za to, že jsem si s sebou vzala PC. Natáčení opět trvalo 6 hodin a dvě třetiny času se akorát čekalo, až se našteluje světlo, vzuk, až si pokračovatel Berouskovic klanu najde místo, odkud může cirkusová zvířata dirigovat a vypadalo to, že je diriguje ta herečka... natáčení bylo z cirkus. prostředí a pokud bude zájem, můžu na to napsat krátkou úvahu, nebo třeba povídku :D Ale zpět k této kapitole. Už jsem se opět přehoupla přes mrtvý bod, ale nevím, jak dlouho mi to vydrží... obávám se, že do další kapitoly se budu opět dokopávat. Ale to je ejdno, užijte si tuto ;)





Další den bylo na věži rušno. Tiskly se hromady dokumentů, všude visely plány a nákresy a takový zmatek Orion nezažil už pěkně dlouho. Doteď všichni brali celou tu situaci jako něco, co se hned zvládne, ale po tom, co se stalo v hangáru, všichni otočili o 180°.
Jedna z těch potvor, které všichni začali nazývat Ničitelé, se přisála na transportér a dostala se tak nepozorovaně až na loď Orion, kde zvládla zničit jednu loď, ostatní mírně poškodit a zničit pár lidských životů.
"Co váš bratr?" zeptala se Kate Winstona, když se opřela o zábradlí na věži. Bylo šest ráno, takže tam dole ještě nebylo tak živo. Čas od času se tam mihl nějaký člověk, z té dálky vypadající jako miniaturní mravenec.
"Pořád se neprobral," řekl stručně Winstone a dál zíral dolů. Byli si s bratrem blízcí. Matka jim zemřela, když bylo Winstonovi patnáct a jeho bratrovi deset a otec byl od té doby permanentně opilý.
"Ráda bych vám řekla, že bude v pořádku, ale…"
"…ale to nikdo nemůže vědět jistě." Dokončil za ni Winstone a nepřestával zírat na to prostranství, které bylo čtyřicet metrů pod nimi. Byl to výborný voják, jeden z nejlepších, ale byly chvíle, kdy nezvládal skrývat tu svou drsnou tvář a ukázal city. Nestyděl se za to, ale nepotřeboval to stavit všem na odiv, proto se v takových chvílích odklidil do ústraní. Kate si ho za to vážila. Ona nikdy neukazovala svou citlivou tvář. Byla velící důstojník, ze všech služebně nejstarší, ona prostě nemohla být citlivá. Byla voják a u ní to muselo být vidět mnohem víc, než u ostatních, a to právě kvůli té její velitelské pozici.
"No… nechám vás tu teď o samotě. Ale za chvíli přijďte, bude porada a budeme vést další hovor se Sestrami," řekla Kate a odešla. Thomas právě připravoval speciální video hovor se zbylými Sesterskými loděmi. Takhle brzo nečekala ani jedna ze Sesterských lodí, že by jim někdo chtěl volat. To překvapení!
"Kate, už je to tady!" křikl Thomas na svou nadřízenou a mohlo všechno začít. Velké přesvědčování, kterému sice nečekaně předcházel Hepburnův včerejší hovor, nastalo a Kate se snažila, aby obhájila sebe, své lidi i Hepburna a celou jejich 'teorii' o Ničiteli. Když jim tuto zprávu sděloval předešlý večer Hepburn, nesmáli se a ani jinak nedávali najevo nesouhlas a výsměch, vždyť patřil k ředitelství, ale Kate byla jen velící důstojník, jí se vysmát mohli. A to hned dvakrát! Předešlý večer a tohle ráno.
"Okamžitě toho nechte! Já nelžu a ani si z vás nedělám legraci! A jestli nejste ochotní mi věřit jen na základě mých slov, pustím vám malou reportáž z toho, co ta příšera… Ničitel… udělala v našem hangáru!" Kate vztekle stiskla tlačítko, až se Thomas bál, že mu rozbije celou tu palubní desku, a všem ostatním se přehrál krátký záznam z předešlého dne v hangáru. Když Kate záznam vypla, naskytl se jí pohled do čtyř překvapených a vyděšených tváří.
"Teď bych ráda, kdybychom spolu mohli konečně spolupracovat a zorganizovat výsadkovou akci! Řeknu vám své požadavky," a Kate tak začalo další obhajovací kolo. Sesterské lodě se doslova rvali o každého desátníka, kterého by nemuseli pouštět, ale Katin rozkaz byl jasný. Minimálně dvacet desátníků z každé lodi. Pak s nimi probírala další podrobnosti a nakonec se dočkala toho, že v deset dopoledne, čili za tři hodiny, přijedou velící důstojníci i ostatních lodí.

***
Pokud byl do té doby na věži zmatek, tak nyní to tam bylo na zabití. Tolik lidí se tam snad ani nemohlo vejít. A každý něco chtěl. Do toho otravná Morisettová, která se tam akorát všem pletla pod nohy, a kdekdo o ni zakopával.
"Morisettová! Pokud nám nehodláte být nápomocná, tak si laskavě někam sedněte a nezavazejte!" přikázala jí Kate. Nebyl by to Morisettová, kdyby jí nějak neodmlouvala.
"A co tam někde mám dělat?!" vztekala se.
"Já nevím! Třeba si čtěte jednu z těch vašich přeslazených červených knížek!" Kate už nemohla. Každý po ní něco chtěl. Aby něco řekla, aby něco udělala, naopak aby něco nedělala… a ona se v tom všem zmatku, kdy měla pocit, že jí hlava pukne, měla ještě k tomu dohadovat s Morisettovou? Ne! Výše zmiňovaná nakonec někam odkráčela a rázem nikdo nezakopával a nekřičel: "Nepleťte se tu, procházím!"
"Dobře, takže zítra, ve 4:00 odlet! Kdo se nedostaví, tak neletí, ale taky přichází o své místo! Takže si rozmyslete, jestli opravdu chcete, aby se vám ráno udělalo záhadně špatně, jasný?!" zavelela a po upřesnění několika drobností odešla.
***
V hangáru to vypadalo jako po výbuchu. Všude se válely boxy se zbraněmi, speciálními obleky nebo doplňkovou technikou. Piloti si zjišťovali přítomnost lékárničky na palubě, i když jim bylo jasné, že je to zbytečné. Kdo se s Ničitelem setká, nepřežije, a kdo přežije, bude tak rád, že zůstal naživu, že si na nějaké zranění ani nevzpomene.
"Tak co, Firstone? Všechno v pořádku?" ujišťovala se Kate, když do transportéru nastěhovala pár svých nezbytně nutných věcí.
"Ano, kapitáne*!" ozval se Firstone a dál si zaškrtával políčka s věcmi, které jsou už na palubě.
"Fajn, poslední kontrola, za půl hodiny nástup!" ta poslední slova vykřikla na celý hangár, aby ji ti, kteří tam už byli, dobře slyšeli. Pak se otočila k hydraulické plošině a chystala se zajít na věž. Rozhodně v hangáru nebyli všichni.
***
"Tome, můžeš mi zjistit, kdo, mimo nás dvou, ještě není dole?" zeptala se Kate, sotva vešla do věže a opřela se o Thomasovu židli.
"No… Winstone je na ošetřovně… zřejmě se šel ještě podívat za bratrem…"
"… a možná se rozloučit," přemýšlela Kate nahlas, načež se na ni Thomas zaraženě otočil. "No co? Vždyť je to pravda! Nemůže vědět jistě, že se vrátí… nikdo z nás!" obhájila se pohotově a kývla hlavou na znamení, že chce stále vědět, kdo není v hangáru.
"No… pak ještě Klarksonová, ta je na ředitelství… netuším, co tam dělá, ty jo?"
"Ne a nezajímá mě to, další!" Kate hypnotizovala obrazovku. Stále měla pocit, že to nebyli všichni. Ještě někoho tam určitě neviděla, ale koho? Thomas zase začal hledat. Téměř všechny lokalizátory, značící pozici vojáků, se ukazovaly v hangáru.
"A ještě… no jasně! Morisettová!" rozesmál se Thomas, ale Kate to nepřišlo k smíchu.
"Kde je! Rychle!" zavrčela vztekle a svírala opěrku židle. Jestli ta ženská přežije tu výsadkovou akci, tak rozhodně nepřežije Katiny vraždění!
"No…" Thomas se najednou začal smát a až Katin výhružný obličej ho umlčel a donutil vysvětlit místo výskytu Morisettové. "No… ona je ve svém pokoji a srdce je v klidovém režimu, takže…"
"Ona ještě chrápe! To snad není možný! Kdyby mi Hepburn nenařídil ji hlídat, nechala bych ji spát a pak bych si akorát užívala ten moment, jak podepisuje výpověď! Musím tam!" Kate se vyřítila z věže a ani ne za pár minut už bušila na dveře garsonky.
"No? Co je?" otevřela naštvaně a rozespale Morisettová dveře a unaveně si opřela hlavu o futra.
"Co je?! Vy se ptáte, co je?! Morisettová! Vy krávo jedna pitomá! Za dvacet minut odlétá transportér na Zemi, vy máte být na palubě a místo toho vás tahám z postele! Do pr#*#! Já vás mám na starosti! Takže i kdybych sebevíc chtěla vás tu nechat a pak se jenom usmívat při vašem vyhazovu, nemůžu, protože by mě čekala suspendace! A pokud nechcete mít na krku mě, jako suspendovanou a nasr#*#, tak se okamžitě seberete a půjdete!" Kate řvala jako pavián a není divu, že se jí povedlo někoho vzbudit.
"Co se to tu děje?! Je tři čtvrtě na čtyři! Tady se ještě spí!" křičel nějaký postarší pán, který se vynořil ve vedlejších dveřích. Jakmile si všiml Katiny uniformy, jeho bojovný výraz trochu opadl, ale pořád byl dost naštvaný.
"Laskavě zalezte! Tohle se vás netýká! Zde se chystá výsadková akce!" zavelela Kate a muž opravdu zalezl zpět do bytu, i když bylo slyšet, jak si něco mrmlá. "A co vy tu ještě čumíte?! Za čtvrt hodiny je odlet!" křikla Kate do tváře své podřízené.
"A můžu se aspoň oblíct?!" zeptala se naštvaně Morisettová a měla štěstí, že si už došla pro oblečení, protože Kate by byla schopná jí vrazit facku.
***
"Tak lidi, už jsme tady! Všichni do řady, já si vás zkontroluju podle jmen!" hlásila Kate, sotva sešla mřížované schodiště od hydraulické plošiny k transportéru, před kterým se shlukovala asi stovka desátníků, plus čtyři velící důstojníci a speciálně povolaní, ve formě Katina týmu s týmy ostatních důstojníků. Kate se postavila vedle Thomase, který v ruce držel dlouhou listinu. I když žili v nadměrně elektronické době, stejně uznávali starý styl kontroly, kdy vyvolali jméno a jmenovaný se po 'vojácku' ozval. Kate nejdřív vyvolala desátníky z Orionu a pak si i zbylí důstojníci zkontrolovali přítomnost svého speciálně povolaného týmu a svých dvaceti desátníků.
***
Přesně ve 4:00 se transportér odlepil od země přetlakové komory a vyletěl, směr planeta Země. Na lodi panovala zvláštní atmosféra. Dvě čtvrtiny věřili tomu všemu, co Kate říkala, třetí čtvrtina tomu vůbec nevěřila a všemu se vysmívala a poslední čtvrtina byla skeptická ke všemu a tvářila se neutrálně. Navíc se Kate dohadovala s dalšími dvěma důstojníky ohledně toho, kdo přebere velení celé té akce. Kate samozřejmě chtěla do této role pasovat sebe, protože, na rozdíl od ostatních, na Zemi ohledně případu byla a to hned dvakrát. Další uplatňoval svůj vyšší věk a tudíž zkušenosti a třetí říkal, že má lepší plán a navíc, že kdyby měl zvolit mezi tím jedním důstojníkem a ženskou, zvolí toho důstojníka. Takže se Kate musela potýkat nejen s hloupostí, nedůvěrou v situaci a lehkovážností, ale navíc i s diskriminací. Když nastupovala, bylo mnoho mužů skeptických, ale za chvíli si zvykli a ona si tak zvykla, že už nikomu její pohlaví nevadí a najednou? Zase je tu jeden chytrák, který zastává pravidlo: ženská je na vaření, úklid a děti! Kate tedy podstoupila několik hádek a nakonec se jí povedlo obhájit si pozici, do které se pasovala i na minulých dvou akcích.
***
Vysazování vojáků probíhalo celkem zmatečně a hlavně kvůli Morisettové, která se tam všude akorát pletla, a ještě se jí povedlo svým hlubokým výstřihem, který odhalovala, i když tam byla zima a hodil by se jí nějaký oblek navíc, zblbnout hlavu dvěma mladým a nezkušeným desátníkům.
"Morisettová! Přestaňte se tu vystavovat a jděte si oblíct něco, co by vás aspoň uchránilo od možnýho hurikánu! Jděte, nebo vás nakopu do tý vaší výstavní pr#*#!" Kate už ztrácela trpělivost. Odjakživa byla trochu drsná a příkrá, ale sprostě začala mluvit jedině v případě, že byla Morisettová nablízku, nebo že se o ní mluvilo.
"Kate, uklidni se," položil jí Thomas ruku na rameno a vrazil jí do ruky plán rozmístění jednotek. "Morisettová bude vždycky blbá a tím, že dostaneš infarkt, si opravdu nepomůžeš. Raději jdi támhle těm desátníkům vysvětlit, kde se mají umístit."
"Dobře, ale já ti garantuju, že jestli to takhle půjde dál, tak se Morisettová z téhle akce nevrátí a nebude to přičiněním tý příšery!" vztekala se Kate a odešla za desátníky.

___________________
* i když Katina hodnost dosahovala pouze velícího důstojníka, pokud byla služebně nejstarší a akci velela, všichni ji automaticky museli oslovovat: kapitáne.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chcete ode mě nějaké čtivo na téma: natáčení?

Ano
Ne
Klidně... je mi to jedno

Komentáře

1 Mai Mai | Web | 2. května 2012 v 16:52 | Reagovat

hlasovala jsem pro: ANO!!!

a teď k povídce: moc se mi to líbí! panečku, ta Kate asi musí být rozčílená, když i takhle nadává, a nejen huláká. a Morisettová je opět tak komicky drzá. ačkoli bych ji asi v reálu potkat nechtěla, tady je vlastně docela legrační. hodně legrační.
co se týče žen, Kate má pravdu. pořád je tu zažitý model „ženská v kuchyni“

2 Surynka Surynka | Web | 2. května 2012 v 17:19 | Reagovat

[1]: Tak koukám, že o to čtivo na téma stojí víc lidí O_O :-

No... že Susan nemluvila sprostě... no prosím, byla to kultivovaná kouzelnická doba :D ale mezi vojákama jsou nadávky trochu zažitější :-D ale vyhvězdičkovala jsem je, takže to snad nevadí ... a i kdyby, ten dotyčný si může trhnout, autor jsme já :-P :-)

No Morisettová je prostě Morisetová, co k ní dodat? Kdybych ji potkala v reálu, asi by naše setkání nepřežila :-D

No a o tom našem zažitém modelu může mluvit každá ženská. Chystám se jít studovat střední právní školu (na office blogu o tom mluvím trochu víc) a jsem připravená na to, že až dostuduju vysokou (pokud se nestane, že mě přijmou na DAMU kam se chystám po maturitě hlásit => štěstí, že na tamní přihlášku nemusím mít konzervatoř) a budu mířit do nejvyšších právních míst, setkám se s hromadou předsudků a i práce se mi bude hledat hůř... musím s tím počítat, ale tak co? Teta dělala v restauraci sommeliérku (experta a poradce na vína), což je spíš chlapský povolání, ikdyž ženským se prý víc důvěřuje = lepší vkus a chutě :-D no a babička měla hasičský kurz a dělala mistra na stavbách... prostě mám v genech to, se potýkat v budoucnu s předskudky :-D

3 Moni Moni | Web | 2. května 2012 v 18:16 | Reagovat

No, mě hlasování nefunguje! Furt se to ksakru načítá!
Ke kapitole: nemůžu se dočkat další, protože tam bude akce, určitě teda bude doufám... :-D  Nemůžu se ubránit pocitu, že tam Kate Morisettovou nechá, ale zase... pak by to nebylo tak srandovní, no :-D  :D  A pořád očekávám trochu romantiky, hehe, nemůžu se dočkat, protože je to tu většinou samá akce a romantika by bodla, ale zase se to nemůže tahat všude, co?
Těším se, věř mi! :D

4 Surynka Surynka | Web | 2. května 2012 v 18:37 | Reagovat

[3]: no tak tak napiš svoje hlasování a já to budu brát v úvahu ;-)

A akce bude, bez obav! Jen s tou romantikou to je trochu horší, možná jeden dva momenty, ale jinak je tahle povídka hlavně o týakci, no... :-) Tak uvidíme, ale upřímně? Nemůžu se dočkat, až tohle dopíšu a budu se moct věnovat Megan a kdo ví? Třeba vám na léto připravím i Život :-? :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama