Říjen 2012

Voda

30. října 2012 v 20:43 | Surynka |  Fotky
Další sada fotek z 30.9. se týká tématu voda. Hostivařská přehrada (Botič) je opravdu zajímavé místo, když ji navštívíte v tu správnou roční dobu. Tady jsem se tedy soustřeďovala na rozsáhlé vodní plochy. Těch fotek je přehrady je opravdu hromada, takže jsem jejich počet do článku musela zredukovat.



Vzkazy, reklamy

30. října 2012 v 20:19 | Surynka
Tak... protože už se tu několikrát objevily reklamy a i si s pár lidmi potřebuju ujasnit pár věcí (občas) a nechci tím zahlcovat komentáře a u jiných článků, konečně jsem se dokopala k tomu, udělat tady speciální článek, pod který můžete psá:


reklamy, vzkazy, cokoliv... :)


Jednorázové originální

29. října 2012 v 13:52 | Surynka

* PURPUROV (2010)




(aneb pár řádků anglicky)


*PO SMRTI (2012)






*ŽIVOT ZA DVACET LET- úvahová povídka(2012)

Kapitolové originální

29. října 2012 v 13:50 | Surynka




DOKONČENÁ



*********************************************************************************************************************************

DOKONČENÁ





*********************************************************************************************************************************

ROZEPSANÁ







Za ikonku k povídce
"Život je boj"

vděčím Penny
Díky moc :)

Lidé

23. října 2012 v 1:33 | Surynka |  Fotky
Další skupina, do které jsem tématicky ařadila své fotky z 30. září je nazvaná dost jednoduše. Chodila jsem po parku a fotila si, koho mě napadlo. No a že jsem začala studovat právní administrativu, hned jsem si mohla v občanském zákoníku ověřit, že ke zveřejňování podobných fotech nepotřebuji souhlas osob, které na fotce jsou. Takže jsem si mohla fotit s vědomím, že jestli na mě někdo vyběhne, budu se moct začít ohánět zákoníkem, který je na mé straně :)Nehledejte v tom žádné umělecké terno. Já se pouze snažím fotit to, co ostatní míjejí bez povšimnutí a jediného zamýšlení. A přitom se téměř u každé fotky dá vyprávět nějaký příběh.



Epilog

21. října 2012 v 2:08 | Surynka
Vím, co jsem říkala, ale už to dopadlo takhle. Ano, Meganin příběh se dočkal epilogu. Je dlouhý na dvě stránky A4, takže vlastně krátký, ale myslím, že jsem do něj dala všechno. A chci vám říct, že tenhle konec byl celkem nejasný, ale... tohle všechno vlastně bude až v článku Na závěr... Dělala jsem ho u Pravé identity a nevidím důvod, proč to neudělat i tady. Tak si to užijte ;)


Dopsaná: 25.8. 2012 (v jednom dni jsem stihla 28. kapitolu i epilog!)

Kachna

16. října 2012 v 1:14 | Surynka |  Fotky
30. září jsem byla na procházce v parku a odnesla jsem si odtud přes padesát fotek, z nichž některé budu v následujících týdnech publikovat. Jako první jsem se rozhodla vám ukázat kachnu. Ano, celkem obyčejné zvíře, ale ta kachna mě zaujala tím, jak tam bloudila po přehradě sama. Jo je to hloupost, ale chtěla jsem si ji vyfotit, a i když vím, že opakovaný záběr ztrácí na zajímavosti (jakoby třeba jen první z fotek mohla být zajímavá), ukážu vám tu těch snímků hned pět.



28. Bitva o Bradavice podruhé!

14. října 2012 v 1:59 | Surynka
A je tu další kapitola. No... blížíme se ke konci. Vlastně tahle kapitola už je takovým koncem, ale nebojte se, není poslední. Nejdřív se mi vůbec nechtělo ji psát, ale potom jsem se od ní nemohla odtrhnout. Snažila jsem se, aby se to nepodobalo některým záležitostem v knize, ale pak, když jsem si to zpětně přečetla, mi došlo, že tam jsou minimálně dvě věci velmi podobné věcem ve 4. a 7. knize, ale nechtělo se mi to přepisovat a myslím, že to k tomu nějak patří. S touhle kapitolou jsem celkem spokojená.

Napsáno: 25.8.2012



Životní příběh stěny

12. října 2012 v 0:10 | Surynka
Tak ten název vás mohl trošku zarazit... jedná se o školní slohovku, za kterou jsem dostala jedničku a díky níž jsem všem spolužákům předvedla, že fakt mám s herectvím co dočinění :D Měli jsme napsat životní příběh neživé věci a já si vybrala stěnu. Proč? Protože prostřednictvím stěny toho šlo napsat docela dost. A nebyla bych to já, kdyby tam nebyla trochu ponurosti a krve. Ale berte to s nadsázkou, není to stoprocentně vážné... ono, kdybyste slyšeli, jak jsem to četla, tak byste tohle oznámení ani nepotřebovali, protože všichni se smáli... ale spíš asi mému projevu, no... Konec dlouhých okecávaček a jde se na věc!



Pavučina lží

11. října 2012 v 15:49 | Surynka
Další knížka, kterou vám tu představím, je kniha od Dana Browna. Kdo v rubrice Knihy četl už i dřív, tak si možná vzpomene na Da Vinciho kód, který je v rubrice jako první a je to Brownova asi nejslavnější kniha.